Moje cesta k bondáži začala nezvykle jedním obrázkem na přebalu hudebního CD, kde byla graficky stylizovaná fotka svázané nahé ženy. Bylo to v dobách, kdy internet byl ještě batoletem, na přelomu éry konce vytáčeného připojení a nástupu rychlejších technologií. Ta fotka mi nedala spát ze dvou důvodů. Přitahovala mě krása, se kterou provazy zvýraznily křivky ženského těla a současně jsem nemohl pochopit, jak může něco takového někdo podstoupit dobrovolně a už vůbec ne tak pohledná žena.
Tak jsem začal pátrat. Samozřejmě moje cesta vedla různými směry, jak jsem postupně objevoval aspekty BDSM jako takového. V bondáži jsem si prošel téměř všemi stádii hledajícího téměř bez kontaktu s komunitou. Tím, že jako kdokoli, kdo takto začne, nejdříve narazíte na porno servery, jsem díky nim začínal na vzhledové (fusion) bondáži s postupným přerodem v západní styl bondáže se zaměřením na čistě funkční praktiky. Čím dál víc jsem nabíral zkušenosti, poznával nové možnosti a materiály. Došel jsem k bodu, kdy mi začínalo být jasné, že chci od vázání víc.
Něco chybělo, technicky jsem byl docela zdatný, kontakt s provazem byl vždy příjemný. Co chybělo, byla atmosféra. Atmosféra při samotném aktu vázání a tu jsem našel právě ve východních technikách vázání. Způsoby vázání Shibari a Kinbaku, pramenící z historických tradic rituálního svazování vězňů, mě doslova pohltily. Způsoby tvorby atmosféry, vzhledu, funkčnosti, tortury i vzrušení v jednom jediném balení, zdůrazněné osobitými prvky východní kultury a tradicionalismu. Jednoduše způsob, jak udělat z řádu chaos a z chaosu řád, takové byli prvotní pocity, kdy jsem začal chápat tradiční praktiky.
Dnes je vázání neoddělitelnou součástí mého života. Zdrojem neopakovatelného sdílení, prostorem tvoření s unikátními možnostmi doslova okamžité zpětné vazby a společného prožitku. K tomu se pojí doslova fetiš rozměr kontaktu s provazy, jejich specifickou vůni a pocitem struktury v rukou či doteku s pokožkou. O Shibari a Kinbaku se často říká, že jsou způsobem komunikace mezi mužem a ženou prostřednictvím provazu. Po mých zkušenostech mohu konstatovat, že na počátku své „cesty“ jsem ani netušil, jak moc pravdivé je tohle „přirovnání“.
Poslední dva roky mě pohání touha po dalším poznávání a zdokonalování nejen sebe sama, ale zcela nově objevenou dimenzí pro mne, je sdílení poznatků spolu s ostatními, kteří našli podobný opojný vztah k provazům a vázání.